O MNĚ
CESTA ZA VNITŘNÍM KLIDEM
Mé srdce inklinovalo k této cestě už od dětství. Zasvětil jsem se trénováním svého těla a mysli, která mě vede k dosažení silného ducha. Po mnoha letech cvičení a sochání svého těla, všech zvednutých břemen, zjistíte, že je mnohem těžší mít silnou a klidnou mysl než zvednout 200kg na mrtvý tah. Tělo pevné jak skála neznamená vše. Tělo skály je velká, silná a nepohnutelná mysl.
Vždy jsem si přál něco umět, být v něčem dobrý, do něčeho se zamilovat a zlepšovat se v tom, každým dnem, věnovat každou chvíli a odevzdat tomu srdce. Věřit sám sobě. Řešit věci, co ostatní neřeší, vidět věci, co ostatní nevidí, dělat věci, co ostatní nechtějí dělat.
Tak moc jsem chtěl něco dokázat, aby na mě byl někdo hrdý, tak moc až jsem zapomněl nato, že ta jediná osoba jsem já.
Nikdo mi to nikdy neřekl a já začal pochybovat. Nechal jsem svou mysl toulat v negativních zákoutích. Stále jsem hledal a hledal, bojoval a trpěl, nikdy jsem si nedovolil být šťastný. Vždy, když jsem byl, přišla pohroma a já se pak už bál poznat štěstí. Stále se bojím poznat štěstí a přijmout ho, aniž by přišla pohroma. To ovšem nikdo nemohl vidět. Stále se učím. Stále jdu svou cestou bojovníka, cestou za vnitřním klidem.
Jednou jsem si řek, hraj roli, jakou chceš, ale i rozbité zrcadlo vždy pozná tvojí pravou tvář. Musíš být sám sebou a bude se ti lépe dýchat.
Říkávali, že jsem jiný, že jsem divný. Pustil jsem pěst a chytil meč, rozsekal jsem svou mysl a znovu jí pěstoval. A učil se poslouchat, vnímat a číst v lidech, tam kde nikdo číst nechce. Mezi skrytými řádky.
Má cesta moderního samuraje, mě naplňuje.
Má cesta být dobrým buddhistou mě učí.
Má cesta poznání umění míru mě uklidňuje.
Má cesta cvičení těla mi dovoluje dýchat.
Tiše toužit o pomoc, ale pomoci se nedostane, to není signál tomu zavřít srdce a proměnit ho v kámen. To je znamení zranitelnosti, naprosté zranitelnosti. Má modlitba, meditace, rituál nemá začátek ani konec. Pravidla ani předepsanou formu. Stačí nabídnout své srdce a otevřít mysl. Být, chvíli zranitelný, bez strachu. Přijmout prázdnotu a číst tam, kde nejsou slova. Zastavit dech a pozorovat přítomnost, kde se vždy něco děje. Mé tělo prostupuje klid, mysl je jasná a čistá.
Jisté věci sám nezvládnu prosím pomozte mi, jisté věci zase nezvládnete vy a já jsem připraven pomoci vám.
